Jak často děláme tuto zásadní volbu? Častěji než si myslíme. Jen většinou to je volba nevědomá.
Až ve chvíli, kdy vím že mám volbu, tak si mohu vědomě zvolit.
Jak na to? Zkusme se sami sebe co nejčastěji ptát:
Vede mě k této myšlence, k tomuto pocitu, rozhodnutí, činu,… strach nebo láska?
Odpověď je často velmi jasná. Na jejím základě se můžeme vědomě rozhodnout.
Jaké to je, když jsme vedeni strachem? Pojďme to vyzkoušet pomocí krátkého cvičení: Zavřeme si oči a vybavíme si nějakou událost, kdy jsme měli opravdu veliký strach (o sebe nebo o někoho blízkého). Zkusme do té události vstoupit jako by se děla teď. Co nejživěji si ji prožijme. Pak se vnitřním zrakem podívejme, jak reaguje tělo. V jakém je rozpoložení? Jaké je svalové napětí? Jaké zaujímáme postavení? Jak dýcháme?…
Naše tělo reaguje na každou naši myšlenku, na každou emoci. Smysly sbírají informace, CNS vyhodnocuje, dává příkazy pro tvorbu hormonů a mnohé další.
Pojďme vyzkoušet druhé cvičení. Je téměř stejné jako to první. Jen místo události se strachem najděme ve svém životě nějakou událost, kde byla velká láska. Ať už jsme hodně milovali nebo jsme se cítili velmi milovaní – nejlépe oboje🙂 Další postup už známe z předchozího cvičení.
Našli jste rozdíly?
Tak teď už stačí se jen co nejčastěji ptát: Vede mě k této myšlence, k tomuto pocitu, rozhodnutí, činu,… strach nebo láska?
Sama už se takto ptám roky. A volím jednoznačně. Vím, že jenom tělo, které je dobře vyladěné, uvolněné, plně dýchá a má přirozené svalové napětí je schopné a připravené pružně a pohotově čelit výzvám z vnějšího světa.
Strach si často spojujeme s oddělením, osaměním, se ztrátou,… Lásku zase se spojením, pospolitostí, darem,… Pojďme tedy zkusit ještě třetí cvičení: Zkusme najít způsob jak se propojit s někým s kým je nám dobře a kdo nám teď chybí. Můžeme zvolit virtuální kontakt nebo domluvíme procházku v lese a z bezpečné vzdálenosti si popovídáme, či něco jiného. Zkusme se během takového propojení, případně bezprostředně po něm podívat do těla. V jakém je rozpoložení? Jaké je svalové napětí? Jaké zaujímáme postavení? Jak dýcháme?…
Můj kontakt s vámi a se skupinovými pohybovými lekcemi jsou nyní tyto příspěvky. Pokud alespoň někomu přinesou dobrou náladu a povzbuzení, pak vám je ráda budu posílat i nadále. Přeji všem hodně optimismu a chuti do života.